O mně

Zrodila jsem se ve znamení vodnáře, mayského jaguára, ze spojení velké vášně mých rodičů, architektů, milenců, z velké zamilovanosti se vztah překlopil do stínových aspektů vztahu.

Vyrůstat v tomto prostředí divokých emocí mne naučilo přesunout pozornost k bezpečí přírody, která se mi stala Velkou matkou. Byla jsem obklopena spousty zvířat a chovala doma vše, od sklípkana po ovečku. Vztah k přírodě a bylinkám mne doprovázel i při studiu farmaceutické střední školy, kdy ze znalostí bylin těžím dodnes.

Zatímco má pokrevní sestra Kateřina Kramolišová již tvořila pro ženy kruhy s tématy „Sdílení ženské podstaty“ mne tato témata nechávala lhostejnými.

Měla jsem svůj život orientovaný na výkon „pevně v rukou“, pracovala v lékárně, a věnovala se svým koníčkům, chovu Rhodéských ridgebacků.

Má první chovná fenka dostala jméno Maira, které jsem dlouho vybírala, byla dle řecké mytologie ochránce Oriona. Byla to velmi jemná až něžná fenka a ona mne naučila vnímat něhu a jemnost, jako velkou kvalitu života. Cesta k jejímu přijetí byla ale pro mne strastiplná.

Své tělo svázala hormonální antikoncepcí po dobu dlouhých 15 let.

S mojí mužskou zatvrzelostí jsem se rozhodla ve svých 32 letech, po úspěšné kariéře chovatelky, že je čas na děti. A čekala jsem dva roky, než jsem s velkou radostí zacítila, že jsem těhotná, gynekoložka mi potvrdila mé rané těhotenství a nastaly v mém životě dva nejkrásnější měsíce euforie a spojování se s mým tělem plným změn.

O to temnější byl pád, diagnóza zamlklý plod a revize, smutek, otázky bez odpovědí, neosobní přístup v porodnici, když si pamatuji jak ležím „na koze“ a personál si povídá o banálnostech a se slovy“ už ji uspíme, ať nás neposlouchá…“ propad do temnoty ze které se nechcete probudit. Doma prázdno a těžko jsem hledala slova komunikace s partnerem, mámou…to bude dobrý…horečky, bolesti, zánět dělohy, antibiotika, po pár měsících kolaps, diagnostikovaný jako neinfekční hepatitida, blízko selhání jater.

Po měsících nemocenské a hledání jak jinak z toho ven, díky kolegyni z lékárny, první setkání s léčitelkou, pro mě tehdy velmi silný zážitek, Evička ze severní Moravy byla opravdovou čarodějkou a kuranderou, pod její péčí se ve mně znovu probudila síla života a sexuální energie, a to až tak, že po několika turbulentních letech a pokusech s IUI a IVF jsem se setkala s tím „indiánem“ …mým současným mužem a byla to láska na první pohled, silná, spalující a ničící vše co bylo dosud, včetně dlouhodobých vztahů a našich rodin.

A byl to můj muž, který mne přivedl na cestu léčitelství, když nic netuše mi k 38. narozeninám nadělil školu Nikol Kozákové Awakening propojující východní a západní masáže.

Tato cesta skrze tělo a dotek mě oslnila, pokračovala jsem propojením Shiatsu, jógy a somatického koučování v tříletém studiu Aura školy Jany Jarošové.

Postupně jsem zacítila, že se chci vědomým dotekům věnovat více, chvíli jsem seděla na dvou židlích, než mi pomohla má šéfová v lékárně výpovědí a já po 20 letech praxe za tárou vykročila do světa OSVČ. Po několika školách psychosomatiky, vědomých doteků a masírování jsem si v roce 2017 otevřela můj chrám Maira v Brně, jako místo uctění těla a jeho moudrosti, místo vědomého doteku a somatického koučování, kde tvořím dodnes. Nadšení pro práci s tělem mi pomáhalo zapomenout, že jsem se neshodla v touze mít s mým manželem dítě, on nechtěl. Bolelo mne to velice, ale láska k němu zvítězila před možností od něj odejít.

Tělo však ví své a zastavilo mne po pár letech opětovným kolapsem, kdy jsem měla nádherné setkání s tím, co nás přesahuje, s tím co je tam někde za naším fyzickým bytím.

Hnisavý zánět vaječníku a nabídka okamžitého odnětí vaječníků ve špitále, bránila jsem se a ubránila, přes všechno děsivé líčení od doktorů, že „tohle přece nechcete mít ve svém těle!, my vám to vyřízneme, to vám hned pomůže…“ .

Domů jsem se vrátila posílena a rozhodnuta, že pokud manžel nezmění názor, odejdu a změnil. Byla to pro mne velká škola, znovu si stoupnout do své síly, radovala jsem se.

Přišlo i léčení od aztécké šamanky Nyx, která mi velmi pomohla a tělo se uzdravilo, vytoužené dítě ale nepřišlo.

Každá nová menstruace byla pro mne zklamáním, až moudrost těla opět rozhodla a já v 47. letech po týdenním pobytu ve tmě vstoupila do menopauzy.

Opět mi trvalo, než jsem ji přijala, zlobila jsem se na své tělo, byla jsem zklamaná sama ze sebe, že jsem „slepá větev“, že zůstanu bez dětí.

Velmi mi pomohly rituály ve výcviku ceremonialistek Kristýnky Dubajové – Kněžky Živeny.

Do mého světa vstoupily rituály již dříve skrze moji sestru, zkušenou ceremonialistku, kdy mi k mé svatbě s manželem v roce 2015 připravila nádherný předsvatební rituál, který mi otevřel dveře ke světě ženy v její síle a s jejími dary.